V červnu roku 2007 se Keisy přestěhovala k nám a já mohla začít s pravidelným výcvikem. Pro Keisy se také změnilo "ubytování", už nebydlela přes noc v boxe ale pořád na pastvině mezi koňmi, což jí taky trochu zklidnilo.
Po vyzkoušení několika druhů uždění jsme zůstali u hackamore, protože Keisy nevadí a je na ní ovladatelná i ve vypjatých situacích. Na jízdárně jsme se začaly učit klusat v klidu dokola delší dobu. Ze začátku to pro Keisy představovalo velký problém, takže jsme ji ještě dost zaměstnávaly např. slalomem mezi sudy, ale postupně zvládla klusat kolem dokola, i když v poněkud rychlejším tempu. Dále jsme pilovaly ohnutí na kruhu v kroku i klusu. V kroku byla Keisy už vcelku klidná, takže jsme začaly dělat další cviky, jako obrat kolem předku, ustupování na holeň,... Ve cvalu na jízdárně brzy přestala vyhazovat. Nejprve jsme cválaly jen kousek jízdárny a postupně cválání protahovaly až na několik koleček. Keisy sice cválala rychle ale bez vztekání.
Začaly jsme také chodit přes kavalety. V kroku to po pár lekcích začalo vypadat pěkně, ale v klusu to byl velký problém, který nám zabral několik měsíců. Keisy se na kavalety buď neudržitelně řítila, nebo bočila zadkem do strany a nedala se navést. Se skákáním to vypadalo obdobně. Zkoušely jsme jen malé křížky, ale Keisy byla nepříčetná a nedala se řídit, takže jsme skákání na delší dobu odložily.
Na vyjížďku chodila Keisy nejprve s koňmi, a to se chovala docela rozumně. Máme tady hodně luk, takže prostor pro nějaké zlobení se najde na každém rohu. K domovu většinou pospíchala, krok na volné otěži byl problém. Také Keisy ze začátku vadili koně, kteří s námi občas šli volně a běhali kolem, ale na to si brzy zvykla. Protože se na loukách nervovala, tak chodila hlavně první a časem se uklidnila. Samotnou na vyjížďku jsem ji začala brát až po delší době. Nejdřív si ve cvalu občas vyhodila a vzteklá byla taky dost, ale postupně toho nechala.
Nejvíc Keisy baví práce ze země. Postupně jsme zdokonalovaly 7 her na laně. Keisy se seznámila se spoustou nových "bubáků", jako je pneumatika, palety, sudy,... Dnes dokáže vlézt do pneumatiky předníma i zadníma nohama, stoupnout si předníma na špalek (na paletu i zadníma), přeskočit jeden sud (na ležato), zacouvat mezi klády opřené o sudy a další cviky. Většinou ji nový úkol na chvíli vyvedl z míry a musela se zase uklidnit a pak pokračovat.
Na začátku roku 2008 jsem s Keisy začala dělat i ve volnosti v kruhovce. Dnes umí ve volnosti vyslání na správnou stranu a přivolání, chození vedle mě krokem, klusem a zastavení, couvání. Také zvládne ustupování, couvání a přivolání ke mě. 7 her na jízdárně děláme jen na nákrčáku, Keisy se nechá lehce ovládat a s chutí spolupracuje.
Občas Keisy chodí na lonž. Lonžuji jí na udidle se chambonem. Nejprve byla dost vzteklá a byl pro ni problém jít krokem, dnes zvládá všechny chody a poslední dobou jí udidlo přestává vadit a zvyká si na jeho působení.
Keisy také beru s mými koňmi volně na vyjížďky, což si moc užívá. Vždy se důkladně vyběhá, ale ostatních koní se pěkně drží.
Dále Keisy skáče skokové řady ve volnosti. Skákání ji moc baví, jen radši skáče bez jezdce. V řadě nemá problém přeskočit metrový oxer. Kupodivu skoky skáče v klidu a nikam se neřítí.
Keisy také v roce 2007 absolvovala se svou majitelkou několik hromadných akcí, kde se vzhledem ke svému temperamentu chovala moc pěkně. Účastnila se také Memoriálu generála Custera a podzimního huberta na Hněvšíně, kde i skákala menší terénní skoky.
Několik fotek práce ze země z jara 2008:
Sama na vyjížďce zvládá i pomalý cval a k domovu jde krokem na volné otěži i bez caplování. S koňmi je venku v pohodě. Vzteklé klapání zuby už téměř zmizelo. Je o něco lekavější než jiní koně a leká se např. i jinak zbarvené trávy:-) Někdy se na ní dá jezdit i na ohlávce (hlavně na jízdárně), ale jezdce testuje a ráda si pak vymýšlí, že nemusí poslouchat.
Občas Keisy dostane "záchvat" a přestane se úplně soustředit na jezdce a musí okamžitě někam rychle běžet. Na hackamore se sice nechá udržet, ale bočí zádí i proti holeni a je schopná narážet do stromů a šlapat si po nohách. Nejvíc takto blázní sama na vyjížďce, ale občas se vynervuje i na jízdárně nebo při složitějším úkolu ze země (nakládání do vleku). Tyto její záchvaty jsou dost nezávislé na okolních podmínkách, je schopná být několik týdnů úplně v pohodě a pak blbnout tak, až upadne do příkopu u silnice. Proto jsme nechali Keisy odebrat krev a vyšetřit jí, jestli nemá nějaký vnitřní problém.
Celkově je Keisy o hodně klidnější, nevzteká se a pěkně spolupracuje. Stále máme ale před sebou spoustu práce, než bude Keisy úplně normální.